Takový ujetý příběh o vodě se špatným koncem. Příběh o tom, že Vesmír je sice tajuplný, nekonečný a temný. Ale také teatrální a tu a tam i chybující. O tom, že tenhle Vesmír má své prsty ve všem. (Tedy pokud on nějaké prsty má. Všeobecně se soudí, že Vesmír žádné prsty nemá. A že to s těmi prsty je nějaká naše snaha o zhmotnění vlivu.) Takže o čem že to vlastně je? O konci světa. O nerudném řidiči kamionu. Cynickém milionáři. Potrhlé (a hlavně slabozraké) zaměstnankyni jedné agentury. O policejním náčelníkovi (zpola neandrtálci) a jeho (možná) nevlastní dceři. O laxním zaměstnanci firmy, která balí vodu z kohoutku do PET lahví. A jednom pilotovi dopravního letadla, který se dost nečekaně změnil z muže v nejlepších letech v muže vyzrálého. Jo ...a ještě o modrém veršujícím papouškovi. Příběh bez kladných hrdinů a možná i bez příběhu jako takového v k nížce o tom, co se může stát, až se voda jednoho dne prostě nasere a zmizí tam, odkud (možná) přišla.